Poptávka po uhlí ve světě poroste

22 Prosince 2017
Energetika
Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 procenta na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu...

Praha, 22. prosince 2017 – (PREKON) – Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 procenta na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu*. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale také zemnímu plynu. Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Z ní vyplývá, že se poptávka po uhlí ve světě bude vyvíjet značně odlišně. V období 2016 - 2022 zeslábne v Evropě, USA, Kanadě i v Číně, mohutně investující do obnovitelných zdrojů, ale v jiných důležitých zemích naopak vzroste. Týká se to v prvé řadě Indie, druhého největšího spotřebitele uhlí, kde bude pokračovat rychlý růst populace a postupovat industrializace. Spotřeba tam do roku 2022 podle odhadů stoupne skoro o čtvrtinu na 685 milionů tun uhelného ekvivalentu. V absolutním vyjádření jde o 135 milionů tun navíc. Indie budující svoji infrastrukturu hodlá výrazně zvýšit výrobu oceli a v ní se bez uhlí neobejde.

Mnohem více uhlí bude spalovat ještě pět dalších významných asijských zemí, kde jsou v současné době rozestavěny četné uhelné elektrárny. Experti IEA jmenují Pákistán, Indonésii, Vietnam, Malajsii a Filipíny.

Spotřeba v Číně poroste ve střednědobém výhledu jenom mírně, což souvisí s bojem, který Peking vyhlásil silně znečištěnému ovzduší. "Nebe nad naší zemí bude zase modré," slibuje premiér Li Kche-čchiang. Čína nadále bude mít největší vliv na světový trh s uhlím, neboť na ni připadá skoro polovina globální spotřeby.

Poptávka by se měla zvyšovat také v zemích na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Africe a na Blízkém východě.

Ve vyspělých západních zemí je tendence opačná. Ve Spojených státech přestalo být uhlí loni vůbec poprvé v jejich historii největším zdroje energie. Pocházelo z něj 30,4 procenta elektřiny, zatímco ze zemního plynu skoro 34 procent, uvádí Ministerstvo energetiky ve Washingtonu. Celková spotřeba uhlí v USA v roce 2016 proti předchozímu roku klesla o 7,5 procenta na 665 milionů tun. Do roku 2022 by měla klesnout o dalších zhruba pět procent.

Ještě více než v USA klesla loni spotřeba v Evropské unii, a to o 8,1 procenta na 632 milionů tun. Ale stalo se tak hlavně zásluhou Británie, která ji ve výrobě elektřiny omezila skoro o čtvrtinu (absolutně o 11 milionů tun), když uhlí nahradila zemním plynem. Uhelné elektrárny v Británii loni vyrobily 9,2 procenta veškeré elektřiny, zatímco v Německu je to stále přes 40 procent.

Hlavními spotřebiteli uhlí v Evropské unii zůstávají dvě země - Německo, které ho loni spálilo 230 milionů tun (z toho 172 milionů tun uhlí hnědého), a Polsko s celkovou spotřebou 136 milionů tun. Na uvedené země připadá více než polovina unijní spotřeby.

Spotřeba uhlí v zemích Evropské unie by se měla do roku 2022 snížit výrazněji než v USA. Podle Mezinárodní agentury pro energii zhruba o osminu.

* Mezinárodní agentura pro energii v prognostických tabulkách udává objem v tunách uhelného ekvivalentu. Jde o jednotku tepla, kterou uvolní jedna tuna uhlí odpovídající zároveň 5,2 barelu ropy (700 kg) nebo 890 m3 zemního plynu, či 29,4 GJ. Ostatní tabulky jsou v metrických tunách.

Budoucí poptávka po uhlí (milionů tun uhelného ekvivalentu)

Země (regiony)                                                

2016

2022

Změna v %

Svět celkem  

5357

5534

3,3

z toho vybrané země a regiony:

 

 

 

Čína  

2798

2787

-0,4

Indie  

550

685

24,5

USA  

494

469

-5,1

Vých. Evropa a Euroasie* 

290

321

10,7

Evropská unie  

335

293

-12,6

Afrika a Blízký východ  

156

170

9

* Rusko, Ukrajina, Kazachstán a další země na území bývalého SSSR

 

Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii

Největší producenti černého uhlí (milionů tun)

Země

2016

Meziroční změna v %

Čína

3242,5

-9

Indie

662,6

 4

USA

605,3

-19

Indonésie

460,5

 2

Austrálie

439,7

-2

Rusko

291,7

 5

J. Afrika

256

 9

Kazachstán

92,6

-9

Kolumbie

90,5

 6

Polsko

70,7

-3

Země těžící nejvíce hnědého uhlí (milionů tun)

Země 

2016

Meziroční změna v %

Německo

171,5

-4

Rusko

73,7

 0

USA

66,5

 2

Austrálie

63,6

-3

Polsko

60,2

-5

Turecko

56,9

 1

Indie 

45

 3

Česko

38,5

 1

Srbsko

38,4

 2

Řecko

32,3

-30

Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii

clanky

POSLEDNÍ ZPRÁVY