Orovill připomíná, že i vodní elektrárny můžou být nebezpečné

15 Února 2017
Energetika
Vodní elektrárny mají zaslouženou pověst ekologického, provozně levného a spolehlivého a zároveň bezpečného zdroje energie.

Vodní elektrárny mají zaslouženou pověst ekologického, provozně levného a spolehlivého a zároveň bezpečného zdroje energie. Země jako například Rakousko nebo Švédsko, které na nich díky přírodním podmínkám založily svou energetiku, mají oproti jiným velkou výhodu. Přesto mají i vodní elektrárny, jak ukazuje aktuální dění na největší americké přehradě Orovill, svá rizika.

Statistiky, které srovnávají počet předčasných úmrtí, k nimž došlo v důsledku výroby elektřiny, dokonce ukazují, že vodní energetika je hned po uhelné druhá nejnebezpečnější. Vodní elektrárny způsobí 1 až 1,6 úmrtí na každých 10 terrawatthodin vyrobené elektřiny (na světě se ročně vyrobí kolem 20 tisíc TWh). Tento vysoký poměr je důsledkem zejména toho, že když už u vodní elektrárny dojde k nehodě, týká se to obvykle porušení hráze a následné povodně, která má většinou katastrofální důsledky.

Největší katastrofou tohoto druhu bylo protržení hráze čínského vodního díla Pan-Čchiao v roce 1975, kdy v důsledku povodně a následných epidemií a hladomoru zahynulo přes 200 tisíc lidí. Na našem území došlo v září 1916, deset měsíců po její kolaudaci, k protržení hráze na řece Bílá Desná. V záplavové vlně tehdy zahynulo 62 lidí.

Nejhůře vycházejí z hlediska důsledků na zdravotní stav a úmrtnost lidí uhelné elektrárny, které se významně podílejí na zhoršování životního prostředí. V tomto případě nejsou dopady výroby elektřiny na první pohled tak dramatické, ale protože jsou soustavné a týkají se obrovských území i počtů lidí, v konečném efektu staví uhelnou energetiku na první místo této statistiky. V Evropě způsobuje uhelná energetika nejvíce předčasných úmrtí v Německu, jehož uhelné elektrárny mají zároveň na svědomí druhý největší počet úmrtí v sousedních zemích (na prvním místě v tomto žebříčku je Polsko).

Zajímavé je, že poměrně nebezpečná je i výroba elektřiny ve slunečních a větrných elektrárnách. Je to zčásti způsobeno komplikovaným a riskatním způsobem výstavby větrníků na moři, ale hlavně skutečností, že tyto zdroje produkují dosud jen nepatrný podíl z celkového vyrobeného množství elektřiny.

Naopak nejbezpečnější je jaderná energetika. Důvodem je zejména skutečnost, že jaderné elektrárny za šedesát let provozu, nehledě na havárie v elektrárnách Three Mile Island (1979), Černobyl (1986) a Fukušima (2011), vyrábějí spolehlivě, bezpečně, bez emisí a z malého množství paliva obrovské množství elektřiny.

 

Zdroje:

http://uk.businessinsider.com/dam-safety-statistics-risk-of-death-2017-2?utm_content=buffer28862&utm_medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer-ti&r=US&IR=T

http://www.oecd-ilibrary.org/nuclear-energy/comparing-nuclear-accident-risks-with-those-from-other-energy-sources_9789264097995-en

https://web.archive.org/web/20130403202058/http://www.ieahydro.org/reports/ST3-020613b.pdf

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/1801-jak-smrtici-je-vase-kilowatthodina

http://oenergetice.cz/uhli/dle-reportu-je-v-nemecku-nejvice-umrti-spojenych-s-uhlim-z-cele-eu/ 

 

###

 

clanky

POSLEDNÍ ZPRÁVY